4.A v roli básníků, čínská báseň 3. 3. 2018

Co slovo, to tón, co verš, to obraz kreslený slovy. Ano, tak blízko k hudbě a malířství má čínská poezie, většinou recitována za doprovodu malebné hudby. Začtěte se do veršů našich malých básníků, kteří se pokusili krátkou čínskou báseň napsat. Popusťte uzdu své fantazii a…ať je vám hezky.

Mýtina(Daniel Šálek)                                                 Hory(Denisa Malhocká)

Stromy pěkně šumí.                                                   Sníh je čistě bílý.

Celý les voní jehličím.                                                 Z oblohy sněží sníh čistě bílý.

Stromy šumí a potůček teče.                                    Všechno je pod sněhem.

Jen ticho a štěbetání ptáků.                                      Krásné ticho, všechno pod sněhem.

Potůček teče, les voní jehličím.                                 Z oblohy sněží…

Cítím blaho.                                                                  Miluji to tady!

Pod vodou (Jonáš Škarpa)                                          Pláž (Veronika Macková)

Potápím se v moři.                                                        Moře šumí.

Potápím se v moři, ryby ke mně plují.                       Krabi štípou.

Velká barevná hejna!                                                   Moře šumí a palmy se kymácejí.

Ryby ke mně plují, delfíni skáčou.                              Palmy se kymácejí, je takové ticho.

Nevím, kam se dřív podívat.                                        Je mi tak nádherně!

Opuštěná vesnice (Jiří Sůkal)                                                    V jeskyni (Hanka Straková)

Brána do vsi je krásná.                                                               Je tma.

Ptáci zpívají, brána do vsi je tak krásná.                                  Z krápníků padají kapičky.

Jen domy a vlhko.                                                                        Je tma, odemyká se tmavé království.

Rýži se daří, jen domy a vlhko.                                                 Netopýři tiše spí.

Ptáci zpívají, rýži se daří.                                                            Odemyká se tmavé království,

Já relaxuji.                                                                                     Z krápníků padají kapičky.

                                                                                                        Nedokáži ten pocit popsat.

U vodopádu ( Adéla Kozáková)                                             V lese (Jolana Klobásová)

Vodopády bublají…..                                                               Stromy krásně voní.

Slunce příjemně hřeje, vodopády bublají.                          Ptáci švitoří.

Voda padá z hor.                                                                      Stromy krásně voní a jelen se pase.

Nádherný den, voda z hor padá.                                           Kolem je veliké ticho.

Slunce příjemně hřeje, nádherný den.                                Jelen se potichu pase, ptáci švitoří.

Je mi dobře.                                                                              Jsem z toho nadšená.

Pod vodou (Ema Ebachová)                                                   Vodopád (Laura Soukopová)

Voda se pohybuje.                                                                   Voda tolik šplouchá.

Rybky plavou.                                                                           Lekníny kvetou.

Voda se pohybuje, větší a větší vlny.                                    Voda tolik šplouchá a rybky se honí.

Sluneční paprsky se blýskají na hladině.                              Slunce hřeje.

Větší a větší vlny, rybky plavou.                                             Rybky se honí a lekníny kvetou.

Cítím se bezpečně.                                                                   Je mi skvěle!

Jaký měly děti pocit při psaní své básně, kdy vše podbarvovala tichá, relaxační hudba ?

( Hodina mě bavila, chtěla bych další takovou, zvuky mě uklidňovaly,moc se mi to líbilo, chtěla bych si to zopakovat, cítila jsem krásnou atmosféru, na chvíli jsem byla na tom místě, o kterém jsem psala, bylo to nádherné, jsem ráda, že jsme zase zkusili něco nového, ale víc se mi líbí klasická hodina čtení, prostě překrásné, jinými slovy neumím vyjádřit, tuto hodinu jste pro mě udělala nejhezčí na světě, nezapomenu na ni, mě čtení baví, nevím, jestli byla lepší čínská báseň než čtení z čítanky, v pohodě, bavilo mě to, chtěla bych další takovou hodinu, nejlepší hodina, tohle bych mohla dělat každý den, moc se mi to líbilo- mám vás ráda, paní učitelko,bylo to lepší než normální čtení,mě bavilo toto i normální čtení…..)

Za krásnou atmosféru, výslednou práci a vyjádřené pocity děkuje bochánkům p. učitelka.