Praha 4. 5. 2016

Okouzlující Praha

V Praze je blaze. Toto pořekadlo se zcela naplnilo při včerejší exkurzi do Prahy.

Brzké ranní vstávání nikoho z nás neodradilo a plni očekávání jsme nastoupili do lokálky, prvního z dopravních prostředků, který jsme tento den využili. Rychlý přesun na rychlík a pak na autobus. Ačkoli nikdo z žáků neusnul, cesta proběhla bez problémů. Při překročení hranic kraje Vysočina na nás vysvitlo slunce a vydrželo hřát po celý den.

Prohlídku stověžaté krásky jsme začali na Hradčanech. Zadní cestou jsme vstoupili k letohrádku královny Anny, poslechli si zvuk Zpívající fontány, prošli se zámeckým parkem kolem Míčovny a skleníků. Pražský hrad samotný nás přivítal střídáním stráží, tento ceremoniál si později většina kluků vyzkoušena na vlastní kůži a rozdíl mezi opravdovou vojenskou jednotkou a jejich kreacemi byl minimální. Velikost a pompéznost katedrály sv. Víta mnohé překvapila. Ve Zlaté uličce jsme se podívali do domků v minulosti patřící zlatníkům, později lukostřelcům. Zaujala nás přehlídka brnění a prapodivných zbraní, "filmový" domek a dům věštkyně. Ve věži Daliborce jsme si osahali mučící nástroje. Prohlídku největšího hradního komplexu na světě jsme ukončili v zahradách a pokochali se výhledem na  panorama Prahy.

Na Malou stranu jsme sestoupili po slavných Zámeckých schodech. Starobylými uličkami jsme se dostali ke Karlovu mostu, pro štěstí se dotkli sochy sv. Jana Nepomuckého a zlatého psa.

Na malebném Staroměstském náměstí jsme si neopomněli prohlédnout radnici s orlojem, sochu Jana Husa, Týnský chrám a chrám sv. Mikuláše. Holky zaujala, jak jinak, Pařížská ulice. Znaveni chůzí jsme se mírným tempem přemístili k Prašné bráně a Obecnímu domu.

Jedinou, a vlastně jen malou, kaňkou bylo "ufrnknutí" vlaku přímo před nosem. Každopádně to byla nezapomenutelná návštěva našeho hlavního města.